Píše se rok 1813 a Napoleon není stále poražen…naopak, nadále vítězí …i před dvěma dny v Bitvě u Drážďan s nimi zamete, ale to bylo v pátek 27.srpna….ale dnes je už pondělí, první den nového týdne. Je 30.08.1813 a Vandamme je v Chlumci, na panství děčínských Thunů, zajat ruskými vojáky. Chcete se dozvědět víc, jak se to všechno stalo a co bylo příčinou prohrané bitvy ?… tak si otevřete kapitolu gen.Kleist – je to zároveň pozvánka na podzimní toulání v krásném prostředí Krušných hor…pár kilometrů od Děčína… nebo to necháte na běžky…?

Kapitola Pevnostní opevnění v chronologickém uspořádání a s novými informacemi se pokouší obhájit tvrzení, že vojáci jsou od toho, aby svůj národ bránili před nepřítelem. Musíme si přiznat, že československá armáda – své občany – vždy zradila. Posledními vojáky, kteří si plnili svou povinnost vůči národu byli LEGIONÁŘI – v bitvách ve Slezsku a na Slovensku. Byl to právě prezident Beneš, co zlomil českému národu páteř…úředníček, poskok Francouzů, Britů, Vatikánu, ale i Rusů. Jestliže si ještě někteří z vás myslí, že vznik Československa byl především jeho zásluhou, tak je na omylu.

Jasně, „říkaj to v televizi a na internetu“, Masaryk to byl. Ano, Velký Čech Masaryk, ten který se v Pirně, Bad Schandau a Drážďanech, když naši kluci rukovali do R-U armády, obdivoval těm německým klukům, jak jdou odhodlaně a spořádaně bránit jeho císařství. Taková je skutečnost! Na začátku Velké války, Velký Čech Masaryk, neměl ani Ahnung o samostatném Česku.

Atˇchceme nebo nechceme si to přiznat, tak jím byl vědec, voják, člověk s přirozeným šarmem, Rastislav Štefánik. Právě On se významně zasloužil o vznik Československa. On byl „otcem“ legií v Rusku, Francii a v Itálii – On navštěvoval státníky a jednal s nimi o jejich vzniku, až po něm se do Ruska odvážil Masaryk. Že se s Benešem neměli rádi, to dnes není žádným tajemstvím – havárie jeho letadla je dodnes plná pochybností. Beneš, ale až ke konci války, navštívil naše vojáky v italských zajateckých táborech – ani nebyl schopen zajistit formální seznamy našich zajatých vojáků pro italské ministerstvo obrany, natož aby tam zlegalizovat italské legie…

Vznik legií byl „esem“ pro vyjednávání o nově vzniklém státu. Bez téhle karty by se ve Versailles Masaryk s Benešem nemohli ani přiblížit k jednacímu stolu…  

 

Útvary Wehrmachtu, které obsazovaly Děčínsko jsou uvedeny v kapitole Děčín 1938 generalitu doprovázela i vůdcova sestra Angela Hammitzsch, roz. Hitlerová. Přijela v jednom autě spolu se saským Gaulaiterem Mutschmannem, byli sousedé. Bydleli v jedné ulici na Comeniusstrasse, ona v domě čp.61 a on v čp.32. Při zpáteční cestě do Drážďan se zastavili na Sněžníku, kde se ve Schweizerhofu  u p.A.Tritschela vyptávala, zda neví o větším domě, který by zde nebyl na prodej…v r.1937 prodala, se svým druhým manželem, dům v Radebeulu a přestěhovali se do Drážďan.

 

Letecká havárie vojenského transportního letadla Ju52/3m ve Stříbrných stěnách ve Hřensku v r.1945, je i po tolika letech, plná nejasností – postupem času došlo k nalezení nových doplňujících informací, které jsou uvedeny v této nové kapitole

Užíváme si života a ani v nejmenším si nevzpomeneme na odvážné ženy a muže z Děčína. Na Hrdiny. Mnozí z nich odešli po okupaci země ve velmi mladém věku, byli to ještě děvčata a chlapci. S velkou odvahou se dokázali postavit německému zvěrstvu. Bohužel už mezi námi nejsou. Nemáme se koho zeptat, nemůžeme slyšet jejich vyprávění…nestáli jsme o to…byli jsme posraní, když je u nás doma komunisté zavírali, mučili a zabíjeli…

Dnes už je málo kdo zná, jsou zapomenuti. Většina z nás o nich nechce ani nic slyšet…

A když náhodou, nějakým okamžikem, nám je vnější svět připomene, nemůžeme si na ně, na Hrdiny, vzpomenout. Nikdo nám je nepřipomíná. Ani porevoluční garnitura o to nestojí, co kdyby se z nich staly mravní osobnosti. Osobnostmi chtějí být oni, političtí poserové, kteří plkají a hrabou, nevidí dál, než do své kapsy u kabátu a raději vítají Clary-Aldringeny a Thuny.

V Děčíně opravdu žili odvážní muži a ženy, kteří bojovali na Východní a na Západní frontě proti, po staletí, agresivnímu Němci.

Pomozte mně se dozvědět víc o těchto odvážných mužích a ženách z Děčínska. Rozšiřme seznam jejich jmen, která nám umožní, do jisté míry, se tak za ně schovat a v koutku duše se stydět, za ta naše hrdinství. Současně tak dát i ostatním okolním národům vědět, že i Češi také mají své hrdiny …a nejenom české kašpary v uniformách.

V kapitole Sněžník je přidaný nový, v pořadí již třetí, Zelený cyclocrossový okruh na Sněžníku…    přeji všem odvážným klukům hodně zimní zábavy na kole…carlo